proč seš kdo seš

a taky trochu o tom, co vlastně chceš

pamatuješ cos posledně řikala? o těch lidech, co seděli vedle u stolu. smáli se strašně nahlas a tebe to sralo. sralo tě, že sou tak nahlas. cpali ti, že se bavěj, že si užívaj, když ty si neužíváš, když ty vidíš svět úplně vopačně. bylas taková hrozně dlouho, vlastně i předtim a určitě i potom, jen tenkrát mi to došlo. že se sereš sama. je to už celkem dlouho, ale hele, myslim si, že teď by tě nesrali, že by ses s nima chtěla bavit taky, že by tě fascinovalo, že sou ty lidi tak veselý. říkala by sis ale, jak můžou bejt tolik veselý, když maj tak nahovno život. takže, co se vlastně změnilo? kdybych řek, žes zestárla, tak mi řekneš, že sem debil, ale stejně si nemyslim, že by to bylo tim, protože tebe by ty lidi dovopravdy srali, furt, akorát by ti to teď už bylo jedno, protože smát se takhle nahlas by ti dělalo dobře. cejtila by ses pak správně. jako že někam patříš, že se dějou věci, co se maj dít, že vlastně ty průsery, co ti lítaj kolem hlavy, sou jen takový pitomosti, který ti nemůžou zkazit náladu. vono tě to spíš unavilo. bejt nasranej totiž vyžaduje strašně energie. to sama víš. asi ti jenom došly síly, vzdalas tu svojí věčnou pózu, vykašlala ses na ten tvůj záměr, bejt něco víc. to bavení se v jinejch sférách, to byla vod začátku blbost, ale bavilo tě to. bavilo tě to, zároveň tě to sralo, nemohlas takhle vydržet nafurt. asi proto bys teď šla za nima a chtěla se taky smát. dali byste si pár panáků, ňákej by tam byl přijatelně hezkej, na chvíli by ses zas zabavila, než bys zjistila, že to je kretén a pak prostě znova. dycky bys chtěla jít vo krok vejš, aby to už byl aspoň vo něco menší kretén, abyste si rozuměli ve vo trochu víc věcech. byly by to takový tvoje schody, po kterejch by ses chtěla dostat až k tomu, cos hledala celou dobu. jenže problém je, že ty vůbec nevíš, co hledáš, takže si dycky jen najdeš důvod, proč je todlecto lepší, než bylo to předtim, ač je ta záminka ve většim porozumění, nebo ve větší svobodě, nebo by byl prostě hezčí, dycky by sis našla něco, s čim bys byla jakože spokojenější, ale přitom bys vlastně dělala furt to samý a taky by tě to přestalo bavit. nakonec by se v tobě totiž znova vynořilo to, že tě sere, že tě to nenaplňuje. nojo, abych nezapomněl, pak by sis samozřejmě, jednou za čas, vzpomněla na to, jak sis jednou myslela, že to je fakt vono a byla bys zas chvíli nasraná. vony tě ty neúspěšný pokusy dycky vo něco vrátěj zpátky, to je ten problém. když bych ti řek, ať si dáš pauzu, tak budu leda zase debil. totiž, to tvoje neúspěšný hledání, to je jenom taková přetvářka, víš. ty se snažíš vypadat, jako že už tě neserou ty věci, co předtim, že už seš o něco smířenější s tim, jak se věci maj, ale přitom seš vevnitř pořád stejná. akorát se změnila ta podoba.

Komentáře