Břetinský si nežil špatně
a tak si mohl vždy po práci zajít do restaurace na dobrou večeři
nebo si uvařit z kvalitních surovin pokrm podle svého gusta
Dnes ale neměl v plánu ani jednu z těchto možností
Na billboard naproti oknům jeho kanceláře nalepili novou reklamu na tradiční konzervovanou játrovou paštiku
a Břetinský se po celém dni civění na její béžovou konzistenci rozhodl
že si ji cestou domů zakoupí
Když skončil v práci nasedl do auta
a odjel do nedalekého supermarketu
U regálu s paštikami neváhal
Sáhl rovnou po té kterou inzerovali na billboardu
Jak se blížil k domovu
měl na paštiku stále větší chuť
nemohl vyhnat z hlavy obrázek konzervy na reklamě
Interiér vozu jako by opisoval odstín etikety
Div že se mi volant nerozblemcá v dlaních pomyslel si Břetinský
Už abych byl doma Nemůžu se toho svinstva dočkat
Poté co dorazil do svého domu
Převlékl se do pohodlnějšího
a jal se připravovat večeři
Obložil si talíř na plátky nakrájenými rajčaty, paprikou, okurkou
V misce smísil olivy a kapary a zalil zálivkou z balzamika
Pak vše naaranžoval na stůl do jehož středu umístil stříbrný svícen
Když už prasárnu ať to má glanc
Vrátil se do kuchyně nakrájel chleba a otevřel paštiku
Břetinský zcepeněl
Místo paštiky ležel v konzervě skřet a labužnicky si hladil břicho
„Tys mi sežral paštiku ty šotku mizerná!“ Zahřměl Břetinský
Skřet omluvně pokrčil rameny a začal vysvětlovat
„Já opravdu nechtěl! Ale pochopte, pane, také funguji na jídlo a pití stejně jako vy. Vy lidé si stále myslíte, že skřeti žijí z nějakého nektaru univerza, z jakési energie prýštící z tajemna. Ale uvědomte si, prosím vás, že ani brouci ani ryby ani trepky nežijí jen tak z čirého nic. Jsme stejní jako vy, fyzicky zničitelní, smrtelní, tolik se vám podob...“
Monolog zarazila Břetinského pěst která rozmázla skřeta po dně konzervy
To by tak hrálo aby mi kdejaká drzá havěť žrala večeři
Pomyslel si Břetinský zhrzeně
V tuto chvíli už měl žvýkat první sousta
Jenomže zpátky do supermarketu se mu nechtělo
a tak se rozhodl že paštikové hody odloží na zítra a nebo na někdy jindy
Nakrájený chleba si namaže máslem
Beztak je z dnešní eskapády natolik znechucený
že se mu chuť na paštiku jen tak nevrátí
O týden později přišel Břetinskému doporučený dopis
Zněl takto:
Vážený pane Břetinský,
na úvod dovolte, abych se představil. Mé jméno je Hacador a jsem předsedou Rady živoucích, Vám známější spíše jako Havětí sněm. Bohužel jsme obdrželi informaci z anonymního zdroje, že jste se dne xx.xx.xxxx v xx:xx hodin středoevropského času dopustil vraždy inteligentní bytosti jménem Mázlík Skřítek z důvodů čistě sobeckých; konkrétně ze vzteku. Tímto Vám oznamujeme, že jste byl odsouzen na základě paragrafu č. xxxxxx/xxx o úmyslném zabití, k trestu smrti.
Podepsán,
předseda Rady Hacador
„Tak a dost!“ Křikl Břetinský. „Mě nebude žádná mrzká havěť ukládat tresty, ultimáta a ani nic jinýho. Malý otravný bonzáci, nuloví přizdisráči, sežrali mi paš...“
Břetinského monolog přerušila obří pěst
která jej rozmázla po podlaze
+420 739 306 733
Komentáře