Ve všední dny měli v lahůdkářství jakostní rýži
S břečťanovým ántré mezi zrnky
Místo prachu drcená skořice
A na obalu maliní
O víkendech nabízeli
Především kandované ovoce
A pražené ořechy
Někdy se stávalo
Ač svátečně
Že šéfkuchař lapil lišku
A namíchal z ní zmrzlinu
Na níž se pak lepily děti
A musely se sundávat pájkou
Neboť děti blízaly
I přes výslovné varování dospělých:
Liška se vám do jazyka zakousne
A pustí se pouze do křehka opečená!
K tomu ta pájka
Lahůdkářství se štědrého večera nedotýkalo
Zato následujícího rána vždy
Oddělení chlebíčků vytáhlo z rukávu
Fantastické překvapení
Chlebíček ve tvaru necudné mořské panny
Nebo starosty města
Podle toho kdo právě
Dominoval veřejnému mínění
Tehdy se tato veřejnost smrskla
Do jediné tečky na mapě
Právě do té která značila štědré lahůdkářství
A bezplatně pozřela veškeré ingredience
Na celé vánoční prázdniny
Tenkrát i já byl tato veřejnost
(chlebíček ve tvaru mořského ježe
Do mě zaplul jako plovací blána
Do pěny pod jezem)
Vychutnával jsem kouzla chutí orientu
Skandinávie i středozemí
Které zde servírovali ku potěšení všech
- Až do chvíle
Kdy šéfkuchař lapil další lišku
A uhnětl z ní zvlášť silnou zmrzku
Z níž čpěly zoubky
A ohon dráždil sliznice
Coby neopatrný mladistvý blízl jsem
Zbrkle do oranžového kopečku
Z něhož najednou vylétla liška
A zakousla se mi do jazyka
V některých směrech jsem člověk
Až příliš netečný
A lišku v jazyku jsem zanedbal
A když mne konečně začala obtěžovat
Nešla už vyndat
Proto jsem zamlkl a zapšknul
Pročež už vůbec nemluvím
Pouze chroptím
Takže vám tento příběh nevyprávím
Nýbrž jej vyluzuji
S liškou místo jazyka
A ježkem v krku
Vojtěch Vacek
+420 739 306 733
Komentáře