Již několik let bedlivě sleduji české politické pokusy o navázání spolupráce s Čínou. Sleduji snahy i pseudosnahy různých politiků stejně jako společenskou diskuzi, kterou tyto snahy a vůbec téma české spolupráce s touto gigantickou zemí vyvolává. S lidmi čínského původu spolupracuji již přes 12 let. Všímám si čínských komunit v mnoha zemích, které jsem za život procestoval a nenápadné pronikání Číňanů do české společnosti pozoruji již od přelomu tisíciletí, dávno předtím, než je k nám „pozval“ Miloš Zeman. Číňané totiž nečekali na jeho nebo něčí pozvání. Jsou po celém světě i všude kolem nás aniž si to většinou uvědomujeme. Spousta lidí by možná byla překvapená kolik „českých Vietnamců“ jsou ve skutečnosti Číňané.
Čína je pozoruhodná země s neskutečně bohatou historií. Považuji za důležité konstatovat, že současná komunistická garnitura nemá v podstatě nic společného s tradiční čínskou kulturou. Je to bezprecedentní ekonomicko-sociální experiment, který možná vychází z tradičně unikátní čínské přizpůsobivosti a vynalézavosti transformované do neuvěřitelně efektivní schopnosti řídit společnost silou totalitní represe. Ať už se na to díváme se zoufalostí, nebo nadějí, Čína dodává lidské historické zkušenosti s totalitními státními uspořádáními další pozoruhodnou kapitolu.
Vlastně jak jsem Číňany poznal a poznal jejich smysl pro obchod, docela těžko se mi chápe, jak u nich mohl tak dlouho fungovat pokus o čistý komunismus. Tedy on vlastně nikdy nefungoval, tak jako nefungoval nikde na světě. To co je Čína nyní je zcela odlišná kapitola komunismu a lze polemizovat do jaké míry ještě vůbec o komunismus jde. I když Velký Mao dal určitě tomu, co se tam děje dnes, svůj esenciální základ.
Avšak Číňani nejsou komunisti. Nemají to v sobě. Jsou neuvěřitelně podnikaví, schopní rychle vycítit, po čem je někde poptávka a vášniví tuto poptávku co nejrychleji uspokojit a vybudovat na tom svůj úspěch a vlastní bohatství.
Jsem neoddiskutovatelně zastánce svobodného Tibetu, protože jeho okupace byla zvěrstvo a to co tam čínská vláda od okupace provedla za brutální sociální experimenty, je zvěrstvo ještě větší. I přesto, že se Čína hrdě profiluje jako někdo, kdo v Tibetu zrušil otroctví, kdo tvrdí, že Tibet byl spravedlivě navrácen Číně je zkrátka pokrytec, lhář, nebo jednoduše úplně mimo. Ale přijde mi nesmyslně naivní konstrukt, že s Číňany nebudeme obchodovat, nebo komunikovat, protože okupují Tibet. Jde jen a jen o to jak ten obchod a komunikace nakonec bude vypadat.
Čínský charakter má v sobě velmi pozoruhodný smysl pro podnikání a Číňané patří mezi nejlepší obchodníky na světě. Máme se od nich mnoho co učit, i když bezesporu v úplně jiném smyslu, než navrhl ve svém podlézavém komplimentu Miloš Zeman. Číňané jsou, přes všechny rudé vlajky a mrazivě směšné hry na socialismus inspirované velkým Maem, mnohem větší kapitalisté, než si dokáže většina sovětským socialismem poničených českých myslí představit. Prudký ekonomický růst, který se v Číně v posledních letech rozjel, stojí především na jediném zcela jednoduchém faktu. V Číně je dnes extrémně jednoduché začít podnikat. Ono to tedy platí pro velkou část Asie i západního světa, ale v Číně je na tom opravdu založeno jádro jejich úspěchu. Nechme našemu národnímu obchodnickému duchu volné opratě a uvidíme co se stane ať už to sebou přináší jakákoliv rizika - to je postoj, který si tady spousta lidí stále neumí vůbec představit.
Nejsem schopen polemizovat, co je lepší či horší, ale ten markantní rozdíl mezi zdejším kapitalismem se sociální tváří a čínským komunismem s kapitalistickou tváří je diametrální. V Čechách začít podnikat je téměř hrdinství, vzhledem k enormní byrokratické zátěži na zdejší živnostníky. V Asii je to často existenciální nutnost podpořená nespoutanou lidskou podnikavostí a lidskou touhou se o sebe a své blízké postarat. V Čechách máme pracovní úřad. V Asii většinou vůbec nechápou, co to je. Ale je tam jednoduché postavit si druhý den po ztrátě zaměstnání před dům stolek s vařičem a začít se živit sám tím, že umíte uvařit výborné jídlo. Podnikavost je hluboce přirozená lidská vlastnost, která je u nás až nepřirozeně potlačována přebytkem regulací. V mnoha ohledech se může cítit chudý trvdě pracující Číňan-živnostník svobodnější, než Čech pobírající podporu, který by však raději ve stánku vařil skvělý oblíbený pokrm, ale nemá nikoho s kuchařským výučním listem, kdo by se za něj zaručil. A k tomu po přečtení všech potřebných hygienických norem zahodil celý plán na stánek s jídlem do koše, neb z toho dostal akorát depresi.
I proto mi přijde jaksi pokrytecké mávat tibetskou vlajkou a křičet u toho bezmyšlenkovitě něco jako „svoboda je víc než peníze“. Lidská svoboda totiž vždy vede k lidské podnikavosti, obchodu a následně k penězům, protože lepší platidlo ještě lidé nepřijali (i když existují). Myslím, že možná ani Václav Havel jako symbol české podpory Tibetu, by s tímhle bezmyšlenkovitým popíráním nesouhlasil. Havel se o věcech vždy snažil přemýšlet z různých pohledů a v realistickém kontextu.
Vážím si sice všech lidí, kteří tehdy vyšli do ulic s Tibetskými vlajkami a dali demokracii zadost vytvořením protipólu k Milošovu čínskému divadýlku při návštěvě Si Ťin-pchinga, ale třeba skandovat v ulicích „Ať žije Havel!“ když je ten pozoruhodný člověk už několik let po smrti, mi přišlo jaksi strojené až tragikomické. I sám Dalajláma vždy podporoval přímý dialog s Čínou i přes to, co čínská vláda jeho národu udělala a přes to, že jeho dialog na první pohled pro Tibeťany k ničemu lepšímu nevede.
Smysl pro respekt je hluboce zakořeněn ve vztazích mezi lidmi všeobecně, ale ještě nikde na světě jsem neviděl takový „respekt k respektu“ jako v Asii. V Evropě pro respekt určitě smysl máme a nejlépe nám ho možná symbolizuje jakýsi vzor džentlmena. Od nás dál na Východ ho symbolizují čím dále tím více, hrubá síla. V Americe ho symbolizuje jak úcta ke svobodě jedince, stejně tak jako peníze a moc. V Africe mají na mezilidský respekt občas dost rozdílné a specifické názory. Ale v Asii je mezilidský respekt stěžejním kulturním podtématem, ať se podíváte téměř kamkoliv. Začíná to uctivým pozdravem protivníka v bojových uměních a končí to obouručným podáváním věcí z ruky do ruky. Pravda, že v moderně, která do Asie dorazila, ne všichni asiati Vám dnes podají věc oběma rukama se skloněným pohledem. Ale ve spoustě asijských zemí Vám stále prodavač podá účtenku s drobnými alespoň tak, že se dotkne levou rukou té pravé, která mince drží. A v každém opravdu slušném hotelu si od Vás cestovní pas a kreditní kartu vždy uctivě vezmou oběma rukama a občas i skloní ten pohled. Respekt je v Asii zkrátka něco hluboce zakořeněného do jejich kultury. Po několika letech, které jsem v Asii prožil, jsem lépe cítil, jak si lze mezi asiaty tento fundamentální respekt udržet, ale také jak o něj velice snadno přijít.
Ač nepracuji pro čínskou firmu, od roku 2010 jsem pod vedením čínských šéfů, kteří řídí mezinárodní tým, ve kterém pracuji. Za tu dobu se ve vedení vystřídali tři různí lidé čínského původu. Každý z nich byl jiný. Jeden byl rozverný flegmatik, jeden manažersky poněkud neschopný technik a doteď pracuji pod střízlivě ambiciózní čínskou manažerkou. Naprosto rozdílné osobnosti s jinými lidskými přístupy, ale všichni mají něco společného, stejně jako spousta dalších Číňanů, se kterými pracuji, spolupracuji, či se přátelím. Krom vysoké pracovitosti to vždy byl citlivý a jaksi křehký vztah k vzájemnému respektu.
Byl jsem několikrát svědek toho, kdy se Číňan choval ke svým podřízeným jako pes. Ale to se stalo pouze podřízeným, kteří byli v takovém podřízeném vztahu již hluboko ve své mysli. Číňané jsou, krom Japonců, možná ještě silněji než jiní Asiaté připoutaní ke kultuře respektu. Číňan s Vámi bude ve většině případů jednat tak, jak mu to dovolíte svým postojem. Jakákoliv servilnost, nebo příliš silně najevo daná slabost nevzbudí v podstatě nikdy u žádného Číňana ani jiného Asiata respekt, ale ani zájem. Číňané mají schopnost ocenit silné partnery. Očekávají co jim ukážete. Chtějí vidět a cítit proč by si Vás měli vážit. Pokud se nebudou bát, že je můžete jakkoliv ohrozit, budou s Vámi jednat s velkým respektem. Tedy samozřejmě pokud dáváte najevo Vy svůj respekt k nim, ale také pokud se chováte tak, že si jejich respekt zasloužíte.
Od začátku se mi vždy vyplatilo být velmi pevný v jakémkoliv vyjednávání. Přednášet s rozhodností silné argumenty pro své postoje mi zajistilo to, že mohu svou spolupráci s Číňany doposud hodnotit kladně a že z ní plyne prospěch oběma stranám.
I proto mi jednání Miloše Zemana a politiků přitakávajících jeho podlézavé notě vůči Číňanům přijde velmi silně mimo mísu. Jeho jednání vůči nim od krtečka, přes politicky nechutně zmanipulovanou návštěvu čínského prezidenta až po prohlášení proti audienci Dalajlamy jsou uslintaně neprofesionální a pro mne nápadně nekompetentní k tomu využít správně toho, že se s námi Čína na takové úrovni vůbec baví. Patolízalství našich politiků přispěje tak maximálně k tomu, že budeme připadat Číňanům směšní a lehce manipulovatelní k jejich vlastním zájmům. Nepřispěje nikdy k nastartování rovnocené spolupráce, která by Česku opravdu prospěla.
Čína je obrovská země v celosvětovém měřítku a pro Čecha zvyklého pouze na naši kotlinu a prostor kolem ní, je její velikost i zalidněnost značně nepředstavitelná. My jsme malá země, ale ač je poněkud vtipné pokoušet se srovnávat ČR se Švýcarskem pouze pro podobnou velikost, tady mi přijde takové srovnání skoro na místě. Švýcarsko nejenže poskytuje oficiální diplomatické útočiště členům tibetské exilové vlády v Evropě a Dalajláma k nim jezdí oficiálně s poctami každou chvíli, ale také velmi aktivně obchoduje s Čínou jako s rovnoceným partnerem. Švýcarsko hostí nejvíce tibetských uprchlíků v Evropě a zároveň reálný obchod Švýcarů s Čínou je neporovnatelný se všemi hypotetickými obchodními sliby, které „zajistil“ Miloš Zeman. Čína si sice švýcarskému ministerstvu zahraničních věcí pravidelně stěžuje, avšak švýcarská diplomacie to pouze bere na vědomí a nechává své politiky dělat, co uznají za vhodné. Švýcarům musí znít komicky servilní přístup českých politiků jako nepochopitelná fraška.
Bavme se tedy s Čínou, ale bavme se s ní hrdě a beze strachu, že když jim nepolezeme dostatečně do pozadí, nebudou se s námi chtít bavit oni. Opak je pravdou.
+420 731 624 241
Komentáře