Z rádia vyšlehla hudba
a opařila Armanovi obličej
„Ouvej!“ křikl Arman
a spustil tak vodu z požárních hlásičů
Celý mokrý se evakuoval na balkon
ovšem v krajně nevhodné chvíli
Přes zábradlí dovnitř se právě škrábala maskovaná zlodějka
„Stůj!“ zavřískl Arman
a spustil tak déšť
Rezignovaně si vyždímal vous
„Pojďte prosimvás dovnitř…“ řekl odevzdaně
a ve dveřích do bytu (kde už to uschlo)
dal přednost maskované dámě
„Kafe?“
„Jo.“
Usedli ke stolu
a chvíli probírali podivné chování vody
a úroveň rozhlasových pořadů
Po chvíli se dali do zpěvu:
Je nutné býti křepeličkou
Je nutné býti rakvičkou se šlehačkou
Je nutné býti ančovičkou
Co plave ve tmě pod pokličkou
Zpěv je sblížil
a tak zlodějka sejmula masku
V Armanovi ztuhla krev
neboť se ukázalo
že je slepá
Místo očí se jí třpytily dva diamanty
„Kradené?“ zeptal se
„Poctivě narostlé.“ Dušovala se dívka
„Na mou duši na psí uši?“
„Na kočičí svědomí!“
Objali se
Pak si Arman uvědomil
s kým má tu čest
a rychle se prošacoval
aby zjistil, má-li své věci stále po kapsách
Neměl
Když vzhlédl od kapes
byla dívka fuč
Fuč bylo i rádio
I požární hlásiče
I balkon
I celý byt
Arman zaklel
čímž spustil déšť
+420 739 306 733
Komentáře