Nerozumím mužské lásce,
ze smíchu pláč, z pláče smích.
Zatímco mám city v sázce,
on se škrábe na koulích.
Nedokáže přečíst slova,
co jsou skryta mezi řádky.
Tudíž opakuji znova:
Kéž by ta noc šla vzít zpátky.
Katarína Brányiková
Krásní kluci vyrazili autem do Norska, co víc chtít?
Video / 21.04.2015 / 18:52
Poetry slam o Českých drahách
Poesie / 10.07.2017 / 14:54
Podivný rozhovor v tramvaji a následný převrat dějin českých
Próza / 08.01.2017 / 16:32
Shrnutí Mekova dosavadního života do krátkého obdélníku textu.
Próza / 03.05.2015 / 10:16
několik textů z jednoho pocitu
Poesie / 28.04.2015 / 18:42
Druhý díl seriálu ze srbských hranic
Publicistika / 08.01.2016 / 18:49
pár fotek
Fotka / 25.11.2017 / 23:08
Komentáře