Nerozumím mužské lásce,
ze smíchu pláč, z pláče smích.
Zatímco mám city v sázce,
on se škrábe na koulích.
Nedokáže přečíst slova,
co jsou skryta mezi řádky.
Tudíž opakuji znova:
Kéž by ta noc šla vzít zpátky.
Katarína Brányiková
Studentská záležitost
Próza / 21.04.2015 / 18:36
Výběr z co Host chtěl a nechtěl
Poesie / 07.02.2018 / 18:14
Memoriál za nejlepší grafický program všech dob
Publicistika / 02.08.2017 / 17:09
Město a jeho nemoce
Poesie / 09.07.2015 / 17:47
i to jsem měl jednou takhle rýmu!
Próza / 06.05.2015 / 16:52
Povídka o silách místa
Próza / 24.07.2017 / 15:47
Dokument o životě umělců působících v ulicích pražského centra
Video / 05.05.2015 / 13:05
znovu se na sebe podívej...
Poesie / 16.05.2018 / 15:07
"A co všechno máš na svědomí ty?"
Poesie / 22.04.2015 / 14:23
Komentáře