Nerozumím mužské lásce,
ze smíchu pláč, z pláče smích.
Zatímco mám city v sázce,
on se škrábe na koulích.
Nedokáže přečíst slova,
co jsou skryta mezi řádky.
Tudíž opakuji znova:
Kéž by ta noc šla vzít zpátky.
Katarína Brányiková
Legenda o živé galerii
Poesie / 12.03.2016 / 18:39
...když ztratíte tolik, že už nemáte co ztratit.
Poesie / 08.05.2015 / 12:00
...a na oplatky
Próza / 05.08.2017 / 18:19
Vysoká ultramarínová turistika
Fotka / 15.11.2017 / 22:42
Jak udělat očím radost
Publicistika / 03.10.2016 / 16:14
Tempera na kartonu
Umění / 17.05.2015 / 11:20
Co vám víkend na Taiwanu vryje do paměti
Próza / 11.02.2018 / 19:54
A backpacker's story of bewilderment
Próza / 26.03.2020 / 21:02
Komentáře