Nerozumím mužské lásce,
ze smíchu pláč, z pláče smích.
Zatímco mám city v sázce,
on se škrábe na koulích.
Nedokáže přečíst slova,
co jsou skryta mezi řádky.
Tudíž opakuji znova:
Kéž by ta noc šla vzít zpátky.
Katarína Brányiková
...když ztratíte tolik, že už nemáte co ztratit.
Poesie / 08.05.2015 / 12:00
těžké oči a unavená tvář smývané horkou vodou
Próza / 10.06.2015 / 12:10
V čem tkví jádro pudla?
Próza / 17.05.2015 / 11:33
Všechny obličeje jsou jiné a zároveň stejné
Umění / 25.05.2015 / 19:32
love love love
Fotka / 02.04.2019 / 16:11
Memoriál za nejlepší grafický program všech dob
Publicistika / 02.08.2017 / 17:09
Trashové čtení do autobusu, nebo aeroplánu.
Poesie / 06.12.2017 / 20:52
Instagram - ještě hloupější než Facebook
Publicistika / 29.06.2017 / 15:45
Strašidelnej příběh
Poesie / 02.05.2015 / 11:26
Komentáře