Nerozumím mužské lásce,
ze smíchu pláč, z pláče smích.
Zatímco mám city v sázce,
on se škrábe na koulích.
Nedokáže přečíst slova,
co jsou skryta mezi řádky.
Tudíž opakuji znova:
Kéž by ta noc šla vzít zpátky.
Katarína Brányiková
Jedna z povídek z připravované audioknihy
Próza / 06.08.2017 / 20:27
tenhle nebo tamten kluk
Próza / 01.05.2015 / 15:00
Dva krásní lidé s dobrým srdcem uprostřed milostného tokání
Poesie / 21.04.2015 / 18:51
A backpacker's story of bewilderment
Próza / 26.03.2020 / 21:02
Jak jsem šel na koncert a zvládl nemožné
Próza / 19.01.2016 / 18:27
(neustále se opakuje, avšak... ne nadlouho)
Próza / 30.04.2015 / 16:07
další poetickoúrpzoidní myšmaš...
Próza / 17.05.2015 / 11:32
Nespokojena ve své kůži
Poesie / 24.11.2015 / 18:08
Panika po zvolení nového prezidenta USA
Publicistika / 13.11.2016 / 17:02
Komentáře