Nerozumím mužské lásce,
ze smíchu pláč, z pláče smích.
Zatímco mám city v sázce,
on se škrábe na koulích.
Nedokáže přečíst slova,
co jsou skryta mezi řádky.
Tudíž opakuji znova:
Kéž by ta noc šla vzít zpátky.
Katarína Brányiková
Z podzemí je slyšet podivný šramot.
Poesie / 20.05.2015 / 12:41
V hospodách tančí Salome
Poesie / 19.03.2017 / 20:10
O cvrčcích a o světě
Poesie / 10.07.2016 / 18:32
Kdo druhému jámu kopá, sám do ní padá.
Próza / 06.07.2015 / 18:18
Jak oslavil KVIFF své 50. narozeniny
Publicistika / 24.07.2015 / 17:14
Vrstvy, vrstvy a zase vrstvy
Fotka / 02.05.2015 / 12:47
Chcete na to "extra parmazán"?
Publicistika / 13.08.2015 / 17:58
O slečně Agátě a její zahrádce, o škůdcích a nepozornosti.
Próza / 02.10.2016 / 22:48
Komentáře