Nerozumím mužské lásce,
ze smíchu pláč, z pláče smích.
Zatímco mám city v sázce,
on se škrábe na koulích.
Nedokáže přečíst slova,
co jsou skryta mezi řádky.
Tudíž opakuji znova:
Kéž by ta noc šla vzít zpátky.
Katarína Brányiková
Amsterdam - Groningen - Rotterdam / Březen 2017
Video / 12.10.2017 / 13:03
soubor vektorových ilustrací
Umění / 18.05.2015 / 12:07
Následování Kubova příspěvku
Video / 16.02.2017 / 15:07
Malý pozorovatelský příběh z lavičky na Karláku
Próza / 30.04.2015 / 16:04
Jak jsem vyrazil na týden s foťákem do Paříže
Video / 20.03.2016 / 18:19
O cvrčcích a o světě
Poesie / 10.07.2016 / 18:32
Další shrnutí jedné důležité studentské etapy
Próza / 05.03.2019 / 15:34
Krátké zamyšlení v noci plné energie
Poesie / 31.05.2015 / 08:27
Faces in the dark (centropen 0,3 liner)
Umění / 29.10.2015 / 19:03
Komentáře