Mé jméno je Katarína Brányiková, studuji hispanistiku na filosofické fakultě Univerzity Karlovy, je mi 22 let, akivně sportuji a mám radši psy než kočky.
holčičí verše, unisex básnička
Poesie / 20. 04. 2015 / 15.05
Děda s pochroumanou minulostí - nečekaná zpověď jednoho upřímného odpoledne.
Próza / 24. 04. 2015 / 11.24
Malý pozorovatelský příběh z lavičky na Karláku
Próza / 30. 04. 2015 / 16.04
jídlo, chlapi, Itálie a jedno moc pěkný ráno
Próza / 16. 05. 2015 / 10.37
jedno z těch horších randevú
Próza / 07. 06. 2015 / 19.32
když si šla Ada zaběhat...
Próza / 16. 06. 2015 / 18.04
idylický život jedné důchodkyně, která nikam nespěchá
Próza / 13. 09. 2015 / 18.18
zas jedna taková kavárenská s nádechem estrogenu
Próza / 17. 10. 2015 / 15.38
tři měsíce sebereflexe, ztráty iluzí a vlastně docela zajímavých chvil
Próza / 06. 01. 2016 / 18.27
když po dvou dekádách poprvé zabloudíte do pracující třídy
Próza / 16. 03. 2016 / 19.27
Jedna z těch hlubších myšlenek na nemocniční posteli
Próza / 10. 04. 2016 / 14.38
aneb jak se putování druhým semestrem může zkomplikovat
Próza / 13. 06. 2016 / 17.02
O chlapech, feminismu, náboženství, pivní pěně a jiných kulturních střetnutích.…
Próza / 29. 08. 2016 / 15.28
Rady a zkušenosti pro všechny ty, které by si s nimi chtěly něco začít
Próza / 18. 04. 2017 / 15.46
24 hodin ve Florencii, 10 minut na vzduchu
Próza / 09. 09. 2017 / 19.19
O feminismu, sexismu a zakázaných piktogramech...
Próza / 20. 11. 2017 / 23.05
Hodně poznámek, málo Amsterdamu a ještě míň trávy...
Próza / 04. 04. 2018 / 09.32
Další shrnutí jedné důležité studentské etapy
Próza / 05. 03. 2019 / 15.34