A co jsi teda Ty?

V  entropii naší společnosti jsme vždy měli potřebu vytvořit nějaký řád.  Systém, ve kterém by všichni a vše mělo své místo. Každý aspekt našeho života, každou činnost, věc, vlastnost by mělo jít pojmenovat a zařadit. Čech, běloch, muž, svobodný, heterosexuál, doktor. Nuda. Diverzita je pro rok 2017 jako marihuana pro šedesátá léta. Každý druhý příslušník generace Y nechce být jen Čech a běloch. A pokud naši rodiče po revoluci nevyjeli na námluvy někam za hranice, tak si alespoň s oblibou vymýšlíme nová jména a příjmení co nejexotičtějšího znění. Což mimochodem, může opravdu udělat jen někdo, kdo nevyrůstal se jménem jako je Djemel. Kdy jsem se číst a psát naučila radši už ve školce, protože při kontrole docházky mi s hláskováním nikdo nepomohl. A to ani nemluvím o výkladu rodokmenu, který je toho vždy nedílnou součástí. Ale naštěstí už nejsme na základní škole a naší prioritou není jen zapadnout. Pokud nám to naše sebevědomí dovoluje, snažíme se dokonce odlišovat. 

Ve víru našich existencionálních krizí se skrývají i kontroverznější úvahy o naší identitě a zařazení. Mám na mysli gender a sexuální orientaci. Sexuální orientace. Nevím, kdo přišel s tímto komickým souslovím, ale ironicky je až poeticky výstižné. Biologie našich těl zoufale se snažíc zorientovat, je magnetizována nadmírou informací a pornostránek, asi jako bula malého skauta v  uranovém dolu . Z této problematiky tak vyvstanul spor, který by nevyřešila snad ani soudkyně Barbara. A to, kam tyto davy nadržených teenagerů, kteří si nevyberou ani rozumný hudební styl, natož pohlaví, máme zařadit. Jedna skupina ze slušnosti vytváří kategorie úplně pro každého a postupně přihazuje ke zkratce LGBT celou abecedu. Opozice naopak vzdoruje diktatuře škatulek a odmítá kohokoliv jakkoliv definovat. Máme zrušit coming out? Nebo bychom jej měli mít všichni? Vždyť heterosexualita není nějaké tovární nastavení. To odpovídá také současnému pojetí gendru. Na škále mezi Barbie a G. I. Joe se každý nachází trochu jinde, a pokud se chceme vyhnout označení muž/žena, budeme těžko tvrdit, že jsme hetero. A tak je lepší si přiznat, že se všichni chceme vyspat se všemi, protože se přeci zamilováváme do osobnosti, ne pohlaví, tedy alespoň do té chvíle, kdy ona osobnost umí zacházet s pohlavím naším, ať už je jakékoliv. A tak bych z pozice pseudoprávníka ráda zavedla s okamžitou platností nový univerzální pojem působící erga omnes. Je jím multisexualita. Vzhledem k tomu, jaké popularitě se těší multi kulti, se myslím, bez problému uchytí. A navíc pochybuji, že by někomu vadilo být multi sexy.