Generace – dospělost
Nedávno mě zaujal status jedné mé kamarádky na Facebooku.
„Čím podle vás končí dětství ?“
To mi vnuklo jinou otázku. „Jak poznám, že je na čase být dospělým ?“
Když se podívám po svých kamarádech a známých, říkám si, jestli se svým životem nakládám správně, jestli jsem toho dokázal dost, jestli se můžu rovnat třeba svému otci, když mu bylo stejně, jako mě.
Samozřejmě, to se nedá přímo srovnávat. Doba se změnila a lidé s ní, to je přirozené. Dnešek nám nabízí mnohem víc svobody a možností. Jsme jí ale hodni ? Nemrháme tím, co pro nás předešlé generace vybudovaly ?
Můžeme říci, že úspěch se nedá měřit všeobecnými normami, že jsme každý jiný a naše malé osobní úspěchy spočívají v různých věcech, ale do jaké míry si jen sami sobě nalháváme ?
Nechci znít až příliš kriticky, ale čím dál tím víc se mi zdá, že krédem naší generace je pyšnit se domněle nabytými zkušenostmi, penězi našich rodičů a pokud to jde, tak image, kterou kolikrát ani sami nechápeme.
Arogance nahradila charakter, pohledy nahradily slova, cena nahradila vkus.
Kdy je tedy na čase rozhodnout, jestli jsem ambiciózní mladík, co hledá svůj sen, nebo jen nedostudovaný dvacátník, bydlící s rodiči se sklony k pesimismu a alkoholismu ?
Komentáře