abych se mohl nadechnout čerstvého vzduchu po dešti.
Nádech mi vrátil sílu, vynaloženou snaze uvolnit nos.
To mě uspokojilo a znovu jsem utěsnil svůj dýchací otvor.
Podíval jsem se nahoru.
Mrak se mezitím rozplynul a obloha byla, jako by ji vymetl.
Mrak se mezitím rozplynul a obloha byla, jako by ji vymetl.
Ten mrak si nevšiml zátky v mém nose, když jsem přicházel,
proto se zbaběle vypařil a sledoval dění z dálky.
Škodolibě jsem se usmál směrem za horizont.
Pak mi ale přišlo na mysl,
že příště si dá pozor a pomstychtivě mě asi pokropí trochou studené vody.
No co...? Aspoň se jednou umyju.
Komentáře