Během února na mě přišla podivná chuť jít zkontrolovat zahrádky na Letné a celkově obšancovat knajpy, ať si naplánuju sezónu otvíracích dob. Nebylo zrovna přívětivě, ale nějaké to světlo k odpoledni přetrvávalo a nedalo mi to si trochu zarchivovat místa, v nichž se událo mnoho silných a převážně vtipných chvil středoškolského života.
Sice to není zrovna ze střední, ale poprvé mi tu bicykl začal říkat pane.
V parku ve stínu došlo v jednom deštivém odpoledni k vtipné události. Parta z kurzu první pomoci si tu hrála na doktory a pacienty. Já si polehával se zlomenou rukou, kolega se zlomenou nohou a krev stříkala jak na bojišti.
Víšjak, neodoláš.
Ve věži je pěkný prostorný hajzlík a místnůstka, kde se asi nemažou jen karty.
Buď to bylo tady, nebo o ulici vedle. Okolo druhé hodiny ranní se tu debužírovala bábovka a dopíjela vodka. Pak jsme teda dvě vyndané kamarádky odvedli dom.
O akademii jsem nikdy neměl menší info, ale podle zaplněné zahrady všerůznými skulpturami sahá umění i za plot.
Pouliční osvětlení nahoře v ulici je k vidění málokdy. Jen v úzký ulicích a v těch užších se raději nesvítí vůbec.
Za Parkhotelem to je ale slušná bída. Pamatuji na nejedno odpoledne za pláckem u nabouraných zdí. Na pojezd fajn, ale pak to přes léto hrozně zarostlo.
No a když se projdeš ještě směrem k dráze, potkáš i Letenský hřbitov a to je asi poslední překvapení, které bych doporušil navštívit. Pak to ještě leda zamáznout k Ferdovi na zastávku tramvaje za mostem.
+420 720 562 278
Komentáře